Kafe v kufru

Příběhy z Kufru, část 3. "Kačka":

Náš nejmilejší Kufříku❤️👜

Byla to láska na první pohled. Děkuju za každou chvilku, kdy jsme se všichni mohli jen tak po práci potkat. Za každou noc, kdy jsme se těšili, až už půjdeme domů a nakonec nešli a zůstali spolu do rána. Za každýho, kdo si objednal něco, co zrovna nebylo. Za každýho, kdo sliboval, že dopije a jde, protože se mu nechtělo pryč stejně jako nám. Za všechny ty nabitý čtvrtky, kdy jsi praskal ve švech a my nestíhali slyšet ani jednu písničku, ale stejně jsme se těšili na další. Za litry kávy a červenýho, co jsme u těch důležitých debat vypili. Hlavně ale za ty dva nejvíc pankáčský 'kavárníky' a vyráběče atmosféry. A za holky moje milovaný❤️
Děkuju, že mi všichni díky tobě zůstanou.

Budeš mi chybět.

Příběhy z Kufru, část 2. “Marunda”:

Když bych měla napočítat rozlitý kapučína, latéčka, spálený housky na burgery, množství vycmrndanýho piva nebo vypitejch panáků jégrmajstra, nedopočítala bych se. Když bych měla spočítat úsměvy, který lítaly vzduchem, zabarový i předbarový objetí, prolitý slzy, který zůstanou nadobro schovaný někde v kuchyňce, pot, kterej jsme v létě už ani nevnímali jako něco, co se nehodí, pomocný ruce, který se neustále nabízely, když přišla chvilka nestíhání, minut, kdy někdo čekal na zapomenutou objednávku, sklenice, který se rozbily, protože to tak mělo bejt, spáleniny od trouby a další kufrový zranění, nedopočítala bych se. Když bych měla spočítat lásku, která tam vždycky byla, je a bude, to bych se taky nedopočítala. Protože ta je totiž vopravdicky nekonečná. A když bych měla spočítat hádky, kterejma jsme si prošli, jo, těch bylo taky dost. Ale to nás vždycky jen posílilo.. A my se tak mohli dostat až tam, kde se nám podařilo být.🧡

Děkuju. Za všechny ty dny, týdny a roky. Jsem na nás vopravdicky hrdá.🧡

S láskou a úctou

Marunda