Stodůlky Ghetto

1. poloviny 13. století, v té
době v majetku panů z Hradce.
1295 odkázal Oldřich II. z Hradce část pozemků probošství Svatovítské kapituly. Další
část patřila templářům a r. 1312 po zrušení jejich řádu opět johanitům.
1402 vlastnil zde probošt Jan tvrz (asi zanikla za husitských válek), dvůr se 2
poplužími, lesy, luka a 2 many. Část území patřila Frenclinovi od Věže.
1429 ves postoupili husité, kteří se jí předtím zmocnili, purkrabství Pražského hradu.
1592 postavena věž ke kostelu.
1743–1754 postavena v Hájích barokní kaple Nalezení sv. Kříže.
1787 zřízena škola (i pro Motol, Chaby a samotu Lužina).
1830 lom na černé uhlí.
1849 vznikla samostatná obec Stodůlky, jež byla zařazena do politického okresu
Smíchov.
1872–1877 železniční zastávka zv. Cibulka. Obnovena 1928–1938 jako Stodůlky. Nárůst obytných domů zaznamenán po založení železniční zastávky v r. 1872. Přesto do
60. let 20. století si udržely ráz zemědělské obce. Kolem 1900 rozvoj vilové zástavby: Lužiny, Stodůlecké Háje, Kopanina, Nová kolonie,
Vidoule (místní stolová hora), Malá Ohrada.
1901–1903 postaven neogotický kostel sv. Jakuba Většího, na místě původního
románského.
1926 zavedeny autobusové linky.
1976–2000 stavěna dálnice D5, jejíž počátek je v Nových Butovicích. Její součástí je
projektovaná Radlická radiála.

1978 zavedena MHD.
1978-1983 sídliště Stodůlky jsou součástí Jihozápadního Města I (7 650 lidí a 2 115
bytů).
1980-1986 sídliště Lužiny jsou součástí Jihozápadního Města I (26 000 lidí), rondelové
panelové domy. V 80. letech vybudována umělá nádrž tzv. Nepomucký rybník.
1988-1993 sídliště Velká Ohrada jsou součástí Jihozápadního Města I (13 000 lidí).
1986-1993 sídliště Nové Butovice jsou součástí Jihozápadního Města II (25 000 lidí),
kvůli tomuto sídlišti byly v letech 1981 a 1989 provedeny změny katastrální hranice
mezi Jinonicemi a Stodůlkami. (Poslední panelové sídliště; dokončeno jako zděné.)
1988 stanice metra Nové Butovice, Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky, Zličín prodloužené
trasy B2. Od 2008 se staví nová čtvrť Západní Město na území Stodůlek a Třebonic, na místě
původně určeném pro Jihozápadní Město II. Architektonické zajímavosti:
Barokní kaple Nalezení sv. Kříže v Hájích z let 1743–1754, připisovaná Kiliánu Ignáci
Dienzenhoferovi. Klasicistní zájezdní hostinec Bílý beránek čp. 51 při plzeňské silnici z přelomu 18. a 19. století. Klasicistní domy čp. 6 se slunečními hodinami, čp. 7 z r. 1802, čp. 11, čp. 27 dvůr s
obytnou budovou. Neogotický kostel sv. Jakuba Většího z r. 1903 (arch. Matěj Krch), na místě původního
románského. Chráněné přírodní území Motolský ordovik (odkrytý zářezem). Chráněné přírodní území U Hájů – slatinná mokřadní vegetace. Počet domů a obyvatel:
Před 1620: 20 domů.
1654 podle berní ruly: 9 selských, 1 chalupnické a 2 zahradnické stavení a rozbořená 3
selská, 5 chalupnických a 1 zahradnické stavení.
1750 podle tereziánského katastru: 25 hospodářských stavení. Před koncem 1800: 34 domů a 266 obyvatel (pouze osada Lužiny).
1843: 73 domů a 592 obyvatel.
1900: 119 domů a 1 132 obyvatel.
1930: 2 641 obyvatel.
1940: 3 661 obyvatel.
1970: 702 domů a 3 050 obyvatel.
1980: 2 925 obyvatel.
1991: 35 463 obyvatel.
1997: 50 240 obyvatel.