IPROFFI

V pátém díle seriálu o slavných osobnostech a jejich vlivu na historické podlahy v 17. století vám představíme významného státníka a ministra financí Ludvíka XIV. JEAN - BAPTISTE COLBERT (1619-1683) sehrál klíčovou roli v budování absolutistického státu ve druhé polovině 17. století. Proslul jako architekt tzv. kolbertismu, ekonomické politiky, která prosazovala domácí výrobu, omezovala dovoz a systematicky rozvíjela luxusní řemesla a umění jako nástroj národní prestiže. Jeho vliv na rozvoj parketových podlah spočíval hlavně v podpoře domácího průmyslu. Umělecká řemesla chápal jako součást politiky, která měla oslavovat moc a kulturní převahu krále a Francie. Založil či reformoval královské manufaktury, včetně proslulé gobelínové manufaktury, které produkovaly nábytek, tapiserie, textilie, dekorativní prvky pro paláce. Patřily mezi ně i kvalitní dřevěné podlahy. Díky těmto iniciativám se parkety staly symbolem noblesy a standardem reprezentativních interiérů. Pod jeho vedením vznikl koncept jednotné umělecké vize, kde architektura, interiéry a detaily včetně parket tvořily harmonický celek. COLBERT organizoval velkolepé projekty Ludvíka XIV. včetně výstavby Versailles, Marly a renovace Fontainebleau, kde parkety hrály roli estetického i symbolického prvku. Jeho politika omezila dovoz luxusního zboží, například italských mramorů nebo nizozemských textilií a vytvořila prostor pro rozkvět francouzských řemesel, od truhlářství po parketářství. To zesílilo domácí poptávku a zajistilo Francii pozici lídra v evropském průmyslu. Založil mnoho vědeckých a uměleckých institucí například Francouzskou akademii věd, botanickou zahradu, hvězdárnu... Další důležitou osobností je JULES HARDOUIN - MANSART (1646-1708), který byl z jedním z nejvýznamnějších francouzských architektů baroka a hlavní dvorní architekt Ludvíka XIV. Jeho jméno je spjato s ikonickými stavbami, jako je rozšíření zámku Versailles, výstavba pařížské Invalidovny nebo úpravy Velkého Trianonu (součást zahrad zámku Versailles). I on prosazoval ucelenou kompozici prostoru, kde stěny, stropy, podlahy, nábytek i výzdoba tvořily harmonický celek. Parketové podlahy v jeho projektech plnily nejen estetickou a reprezentativní funkci, ale také podtrhovaly monumentálnost prostorů. Právě v souvislosti s pracemi na zámku Versailes se masivně rozšířil vzor „parquet de Versailes“. Díky jeho prestiži jako architekta Krále Slunce se jeho styl stal vzorem pro šlechtické rezidence a církevní stavby po celé Evropě.
Kdo nestihl předešlé díly, zde jsou odkazy:
1. díl 👉 https://1url.cz/VJaXB
2.díl 👉 https://1url.cz/KJDNP
3.díl 👉 https://1url.cz/HJDNc
4.díl 👉 https://1url.cz/HJmSg

Zdroj a foto Renspol, Wikipedie.org, Pixabay

Krásné svátky🎁🎄❄️!
Přeje tým vydavatelství IPROFFI

Památky, staré historické skvosty, velice často o nich píšeme a teď vám představíme opět krásný projekt: Zachraň kostel. O co se jedná? Jde o záchranu evangelického kostela v Kšelích u Českého Brodu, který chce zachránit Nadační fond pivoňka. Nadační fond chce tuto historickou budovu dát do původního stavu, aby mohla opět sloužit nejen nám ale i budoucím generacím. Cesta to nebyla a dosud není jednoduchá. Nejdříve bylo potřeba kostel koupit, což tedy nebylo nic snadného, ale po ročních vyjednávání se podařilo dostat kostel do péče, nyní nadace podniká různé kroky, aby mohli kostel opravit. A teď trochu historie, což vy máte rádi:-) První písemná zmínka o obci Kšely se datuje roku 1266. Po vydání tolerančního patentu na konci 18. století se obec stala významným centrem reformované církve na Kolínsku. Evangelický kostel byl jednolodní pozdně barokní stavba vytvořená přístavbou toleranční modlitebny z let 1792–1810. Po roce 1862 byl k původní obdélné modlitebně přistavěn oválný presbytář a nad jižním průčelím byla zdvižena hranolová věž. Kostel sloužil svému původnímu účelu do poloviny 20. století. Co dalšího kostel potkalo? To a více v tomto článku👉 https://www.stavba-profi.cz/2025/10/31/o-zachranu-kostela-v-kselich-usiluje-nadacni-fond-pivonka-pridat-se-muze-kazdy/.