Jan Chabr

Včera jsem na panelu Institutu Strategeo k Pražské agendě diskutoval nad novým výzkumem STEM/MARK o kvalitě života v Praze. A musím říct, že ta data docela přesně potvrzují to, co člověk v ulicích slyší už delší dobu. Praha je pořád město, kde se v mnoha ohledech žije dobře, ale zároveň sílí pocit, že některé klíčové věci přestávají fungovat tak, jak by v hlavním městě fungovat měly.

Praha je atraktivní a úspěšná. Právě proto sem přicházejí noví obyvatelé z Česka i ze zahraničí. Jen za posledních 25 let vzrostl počet lidí, kteří tu trvale žijí, zhruba o pětinu. A to vůbec nepočítáme ty, kteří sem každý den dojíždějí za prací. Město tedy dlouhodobě roste, jenže tomu neodpovídá tempo výstavby ani rozvoj infrastruktury. A právě tady se začíná lámat kvalita života.

Pokud chceme, aby se v Praze dobře žilo i dál, musíme se na růst města připravovat mnohem systematičtěji. To znamená sledovat demografická data a trendy, reagovat na stárnutí populace i příchod nových obyvatel a podle toho plánovat kapacity škol, zdravotních služeb, sportovišť i volnočasové infrastruktury. Nestačí řešit problémy až ve chvíli, kdy jsou vidět na první pohled. U velkého města se musí plánovat dopředu.

Velké téma je samozřejmě bydlení. Tam už opravdu nestačí problém jen znovu a znovu popisovat. Pokud má být bydlení dostupnější, musíme stavět. Praha musí společně se státem dotáhnout Metropolitní plán, zjednodušit povolovací řízení a zároveň myslet na to, že s novou výstavbou musí jít ruku v ruce i doprava, školy, zdravotnictví a další občanská vybavenost. Jinak budeme mít nové byty, ale ne funkční město.

Podobné je to i u dopravy. Praha potřebuje zvládat nejen vlastní obyvatele, ale i obrovské množství lidí, kteří do ní každý den přijíždějí. To bez lepší koordinace se Středočeským krajem, bez investic do klíčové infrastruktury a bez dlouhodobého plánování prostě nepůjde.

Praha nesmí usnout na tom, že v mezinárodních žebříčcích vychází dobře. To je sice hezké, ale lidé hodnotí město podle každodenní zkušenosti. Podle toho, jestli seženou bydlení, jestli se jejich dítě dostane do školy, jestli se dostanou včas do práce a jestli mají ve svém okolí služby, které potřebují. Nestačí být úspěšné město na papíře. Musíme být funkčním městem v každodenním životě svých obyvatel.

📸 Strategeo Institute

Do Lidových novin jsem napsal komentář o bydlení a o tom, proč se z celé debaty až příliš často stává hon na „prázdné byty“, místo aby se řešily skutečné příčiny problému.

Praha rychle roste, domácnosti se zmenšují a přibývá lidí žijících sólo, ale bytů pro ně přibývá pomaleji než obyvatel.
Krize bydlení tak není „pocit“, ale výsledek jednoduché rovnice. To znamená více obyvatel a menší domácnosti při dlouhodobě nedostatečné výstavbě znamenají problém v dostupnosti bydlení

Co si o tom myslíte vy?

Prázdné byty? Ne, spíše prázdná bytová politika. Jak skutečně rozhýbat trh s bydlením? | Názory | Lidovky.cz Skutečná cesta k rozhýbání trhu s byty není jednoduchá ani populární. Je ale účinná, na rozdíl od spoléhání se na to, že stačí „zdanit prázdné byty“ a trh se zázračně srovná.