Jan Rajlich, sr. / 1920-2016

s Boženou Skalickou (nar. 1924 v Praze), kde se jim v roce 1950 narodil syn Jan.
• Jan Rajlich je zejména znám jako iniciátor a dlouholetý předseda Mezinárodního bienále grafického designu v Brně (1963–1992), patří k předním a současně v zahraničí nejznámějším českým designérům a to nejen svými organizačními zásluhami o rozvoj grafiky, za které byl již vícekrát vyznamenán vrcholovou mezinárodní organizací grafického designu ICOGRADA (1972, 1983, 1985, 2002), ale i pro výsledky své vlastní umělecké tvorby, která zasahuje do většiny oblastí designu vizuálních komunikací. Navrhoval znaky a symboly, plakáty a grafická řešení tiskovin, spolupracoval s architekty při výtvarném dotváření budov a ve výstavnické tvorbě. Ve volném umění se zprvu věnoval malbě, posléze grafice (serigrafii) a kolážím. Vytvářel cykly — serigrafií: Plocha, tvar, změna, Ruby, koláží: Měsíce, Pomníky, Busty.
• Svoji tvorbu představil na 40 samost. výstavách doma (Brno 1956, 1965, 1972, 1985, 2008, 2010, 2020; Praha 1979, 1990, 2003, 2007, 2012; ad.) a 8 v zahraničí (Bolton a Loughborough, Anglie 1977, 1980; Bratislava 1988 a 2002; Rennes 1989; Vídeň 1993; Emmerich, SRN 1998; Fort Collins, USA 2001) a účastnil se 200 kolektivních výstav doma (např. Bienále Brno 1964–2002) a 150 v zahraničí (bienále a trienále: Benátky 1972; Grenchen 1985; Lahti 1989, 1991; Lublaň 1968; Fort Collins 1979, 2003; Ostende 1994; Sharjah, Spoj. emir. 1999; Tchaj-pej 2007, 2008, 2014; Toyama 1985; Trnava 1991–2003; Varšava 1968–2002; Žilina 1993, 2002; ad.).
• Od r. 1944 navrhl na 300 plakátů, 225 realizováno tiskem, graficky upravil přes 150 titulů (knihy, katalogy, sborníky ap.), podílel se jako grafik na více než 90 výstavách a veletrzích. Drobnější graf. práce (loga, brožury, prospekty ap.) jdou do stovek. Průkopník jednotného vizuálního stylu (např. BVV, hotely Morava Pohořelice, Myslivna Brno) a informačních piktografických systémů (Zdravot. Kohoutovice, nákup. centra Javor, Letná, Akát v Bystrci ad.). Ve spolupráci s architekty dále navrhoval mnohá neonová označení v Brně, vytvářel sgrafita, reliéfy a mozaiky (Hotel International, FN Bohunice ad.). Od r. 1964 se účastnil také vývoje unikátní technologie art-protis, kterou uplatnil např. v Hotelu Alexandria Luhačovice.
• Jako pedagog působil na brněnské SUPŠ (ŠUŘ), dnes Stř. škola umění a designu (1964–1967). Od r. 1967 se účastnil příprav založení (vč. návrhu programu) první vysoké výtvar. školy v Brně (mj. vypracoval osnovy výuky designu vizuál. komunikací), ta však nebyla za normalizace otevřena, 1983–1988 přednášel graf. design a aplik. semiotiku v postgrad. kursech VŠT Košice a VUT Brno a 1992–1993 stál u zrodu FaVU VUT, kde byl jejím prvním vedoucím ateliéru designu vizuál. komunikací (který byl po jeho odchodu přejmenován na ateliér grafického designu).
• Především Rajlichovy plakáty jsou ceněny a zařazovány do výstav i veřejných a soukromých sbírek, objevují se na aukcích v renomovaných aukčních síních v Londýně i v New Yorku. Je jimi zastoupen v mnoha sbírkách jako např. Moravská galerie Brno, Muzeum Plakatu Varšava; Museum of Modern Art New York, Kunstgewerbemuseum Curych; Neue Sammlung Mnichov; Musée du Louvre Paříž; Suntory Museum Osaka a mnohé další. Rajlichovo dílo v oboru značek a symbolů bylo vyznamenáno na 1. světovém festivalu logodesignu v Ostende prestižní cenou Euro-Design Award (1994), podporovanou kulturní komisí Evropského společenství. Jeho dílo a jméno se objevuje ve významných odborných časopisech a publikacích, např. japonská revue IDEA jej zařadila do zvláštního čísla „100 Graphic Designers of the World“ (1993). Své heslo má v českých slovnících a encyklopediích a v publikaci „Who´s Who in Graphic Design“ (Benteli Werd Verlag, Curych 1994). Během své profesionální kariéry získal Jan Rajlich přes 40 dalších ocenění, např. 17 cen soutěže Brněnský plakát (1962–1987); dále 2. cenu (1964), stříbr. medaili (1982) a čestnou Grand Prix (2000) na Bienále Brno; Masters' Eye na Trienále Trnava (1991); Cenu města Brna (1995); mezinárodní cenu Design Prestige Design centra ČR (1996); Sín slávy českého výstavnictví Expo Image Brno–Praha (2002); World Design Award Mexico (2003); Čestnou cenu Bienále Brno in memoriam (2018); Cenu Alfonse Muchy / SBB in memoriam (2020) ad.
• O Rajlichově autoritě v mezinárodních i domácích odborných kruzích svědčí rovněž jeho členství v odborných organizacích, z nichž k nejprestižnějším patří výběrový grafický „superklub“ AGI (Alliance Graphique Internationale). Je také zakládajícím členem brněnského uměleckého Sdružení Q (zal. 1968), jehož byl konzulem (1990–2004), zakladatelem a čestným předsedou Sdružení Bienále Brno ( (1991–2016) ad.
• Jan Rajlich také navázal na svá „učňovská“ novinářská léta v redakci baťovských zlínských novin (1940–1944) a v Českém Těšíně (1945–1946) bohatou publikační činností: napsal na 200 článků do domácích a kolem 150 do zahraničních odborných periodik, časopisů, novin, sborníků apod. Své vzpomínky na válečná léta ve Škole umění ve Zlíně shrnul do knihy Přistřižená křídla (2005) a na kulturní život v Brně do knihy Brno – černá bílá (2015), které obě vydalo Akademické nakladatelství CERM.
• Průřez Rajlichovým životním dílem počínaje rokem 1948 představuje monografie Jan Rajlich Plakáty/Grafika, která vyšla v nakladatelství Akcent-Blok r. 1999. Úvod napsal profesor univerzity v anglické Coventry Gérard Mermoz, odborné eseje umělečtí historikové Bronislava Gabrielová, Jiří Hlušička a bratislavský grafik a publicista Dušan Junek. Báseň „Chvála plakátu“ Rajlichovi věnoval Ludvík Kundera. Odborné stati jsou doplněny úplnými biografickými i bibliografickými údaji. Vybrané ukázky (takřka 200 barevných reprodukcí) výrazně dokumentují trvalou koncepčnost Rajlichovy práce a podle prof. Mermoze přesvědčivě prokazují „vytrvalost v uměleckém názoru na roli grafického designu" a jeho ukotvení „ve vysoce individualizované výtvarné praxi, jež kombinuje svobodný experiment s analytickým přístupem k řešení problému.“
• Jubilejní výstavou, na které byly připomenuty nejlepší plakáty Jana Rajlicha st. a zároveň i jeho syna, též známého grafika-designéra, Jana Rajlicha ml., byla výstava Jan Rajlich 150 let v r. 2010 v Galerii Hadivadlo Brno (viz záložka Výstavy). I o této výstavě informovala na 16 stranách japonská revue IDEA. Výstavu 57 plakátů Jana Rajlicha st. připravila Filmová galanterie Terryho Ponožky v pražském kině Světozor 20. 11. 2012—12. 1. 2013 (viz link na TP). Od 10. 11. 2016 do 19. 2. 2017 byla otevřena souborná výstava děl Jana Rajlicha st. v Galerii Václava Chada ve Zlíně, jejíž vernisáže se osobně zúčastnil 17 dní před svou smrtí.
• Jan Rajlich zemřel 27. 11. 2016 v Brně. Od listopadu 2019 je umístěn jeho náhrobek (autor Jan Rajlich ml.) na čestném pohřebišti města Brna, v roce 2020 byly odhaleny ke 100. výročí narození pamětní desky (autor Martin Skalický) na jeho rodném domě v Dírné a na domě v Jiráskově ul. v Brně, kde Jan Rajlich st. žil posledních 35 let svého života.