CSRD

🧠 Pouhá 4 % Čechů zná dobře pojem ESG a 17 % si zjišťuje informace a odpovědnosti firem. Zároveň se ale dvě třetiny Čechů považují za udržitelné spotřebitele. Češi se obecně snaží žít udržitelně, o odpovědnost firem se však příliš nezajímají.

🐄 Podle specialistky pro ESG výzkumy Terezy Horákové ale spotřebitelé nedokážou správně vyhodnotit skutečný dopad jednotlivých udržitelných aktivit. „Mají tendenci přeceňovat vliv některých činností, jako je například třídění odpadu, a přehlížet vliv jiných, například přechod na veganskou stravu nebo omezení cestování letadlem,“ upozorňuje Horáková.

🟡🔵🟢 V třídění odpadů jsou Češi skuteční mistři. Nyní odpad třídí až 74 % Čechů. Co se týče třídění bioodpadu dosahují čísla podstatně nižších hodnot. Z pohledu Jana Maršáka z Ministerstva životního prostředí se jedná o oblast, kde je prostor ke zlepšení.

Více o trendech v české společnosti vůči udržitelnosti ➡️

udržitelnost odpovědnost ESG kolektivní systémy Ipsos Za udržitelné spotřebitele se považují dvě třetiny Čechů, jen 14 % se však přiznává k ochotě žít udržitelně i za cenu toho, že si připlatí a sníží svůj komfort. V praxi zůstává nejhojněji provozovanou udržitelnou aktivitou Čechů třídění odpadu v domácnosti, věnu...

🤝ESG s sebou nese kromě udržitelnosti také péči o zaměstnance. jedním z nových přístupů je flexibilita práce, které se věnuje Zdenka Studená z Flexjobs, která nám vysvětlila, jak vypadá postup nastavování změn ve firmě a co to dané společnosti může přinést. Zdeňka je přesvědčená, že zavedením zkrácených úvazků firma získává. Flexibilita ale vyžaduje jasná transparentní pravidla, disciplínu a odpovědnost každého.

👥„Pokud firma vytvoří tuto flexi možnost, získává tím možnost přilákat nové kandidáty z trhu a zároveň je schopna udržet si zaměstnance, jejichž životní situace to vyžaduje. Zároveň tím přispívá ke zdraví i psychické pohodě, loajalitě zaměstnanců a zodpovědnosti. Vzniká tak i napojení na ESG a dlouhodobou udržitelnost. Vzhledem k vývoji české demografické křivky budou zaměstnavatelé nuceni tvořit flexi prostředí, které udrží aktivní pracovníky napříč věkem i gendrem. Tím se zvyšuje diverzita, ale i společenský prospěch,“ popisuje Zdenka.

🔎Flexibilita vyžaduje jasná transparentní pravidla, disciplínu a odpovědnost každého. Domnívat se, že se jedná jen o úlevu ve stylu "když nechci- nemusím, je velký omyl. „Při zavádění flexibility začínáme hlubokou analýzou 4 dimenzí dopadů flexibility do různých složek řízení organizace, tak abychom nastavili model přesně na míru dané firmě, odvětví a zaměstnancům v ní. Definujeme jasné cíle a parametry úspěchu a následně flexi model, který testujeme v pilotním rozsahu v ostrých podmínkách provozu firmy. Na základě pilotu flexi model upravíme, zpracujeme interní směrnice pro pravidla a začneme s intenzivní komunikací kulturní změny. Tu podpoříme tréninkem manažerů, zaměstnanců a dle potřeb rozjedeme i spolupráci a změny na úrovni oddělení pro tvorbu týmových dohod, “ vysvětluje Zdenka, jak probíhá celý proces.

📊Úspěšným příkladem firmy, která zavedla flexibilitu, je podle Zdenky Vodafone či Raiffeisenbank: „Průběžně jsme v Raiffeisenbank měřili spokojenost zaměstnanců, produktivitu týmů, ale i dopad do náboru. Zde jsme naměřili 20% nárůst počtu CV na volné pozice. Produktivita a spokojenost obě vzrostly. Dalším příkladem je Vodafone. Firem, které flexibilitu úspěšně zavedly, je nicméně mnohem více.“